Dnešní hrůzná mládež

16. listopadu 2014 v 8:36 | Sydney |  Co mám na srdíčku
Pokud smím být upřímná (a já věřím, že smím), dnešní mládež jde pěkně do kopru. Sice se do ní stále ještě řadím, ale to mi vůbec nebrání v pomlouvání mých vrstevníků. Sic nejsem moc šťastná z faktu, že stále patřím do skupiny s dvanáctiletýma frackama, ale co se dá dělat. Samozřejmě všechny neházím do jednoho pytle, no kde bychom to byli. Ale opravdu mě začíná unavovat křik náctiletých rozmazlenců, jak škemrají o nový typ ajfounu, i když mají ten předešlý za dvacet tisíc. To se pak rodiče pěkně prohnou v zádech, když mají kupovat jednou ročně (a možná i častěji) nový mobil, který je čím dál tím dražší.


Má upřímnost se teď může konečně vyřádit, a je jí naprosto putna, zda to bude číst někdo z těchto strašně cool lidí. Asi budu mluvit trochu jako nějaké babičky, které se nedokážou protlačit na poslední volnou sedačku v autobuse a chudinky musí stát, ale mně je to opravdu jedno. Dnešní mládež opravdu je nevychovaná, jen si toho nikdo nevšímá. Ach, nějaký kluk shodí spolužačku do kaluže? Reakce dospělých funguje jako na zavolanou. "Co se škádlívá, rádo se mívá." Jo, ale že holčička má zničený oblečení, to je všem úplně jedno. A teď trochu odbočím od tématu. Moje matka mi vždycky říkala nebreč, nebo ti k tomu dám důvod. Co si budeme nalhávat, samozřejmě že to nefungovalo. Akorát jsem zbytečně dostala na zadek. A za co vlastně? Za projevení citů? Pff.

Již dávno jsem se rozloučila s volným místem v autobuse, normálními spolužáky a nyní už i spolupracovníky. Bohužel, i dvacetiletí lidé se kolikrát stále chovají dětinsky, ale co se dá dělat. Jeden člověk proti této vlně nic nezmůže. Leda bych nějak dokázala ovládat mozky ostatních (a já vážně nejsem psycholog).
A jen tak mimochodem - těší mě, já jsem Sydney. :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Inalyn Inalyn | E-mail | Web | 16. listopadu 2014 v 10:50 | Reagovat

Súhlasím, nikdy som to nevedela pochopiť. Ja mám mobil vždy zdedený a väčšinou ho mám okolo tých štyroch rokov (kým oco nevyradí ten starý mne a on si nekúpi nový).

Je mi z tejto mládeže naozaj zle. Inak to s tým "zaliečaním" ma vždy hrozne štvalo. V prvej triede som nezapadala do kolektívu a jeden chlapec mi stále robil zle. Raz ma celú zdvihol a hodil o zem, neskôr to bola facka, že mi očervenela polovica tváre od jeho ruky. A reakcia učiteliek? "Tým sa netráp, on sa ti zalieča, za to sa ešte vydáš." No ďakujem veľmi pekne...A to sa nezmenilo ani v tejto dobe. U nás obzvlášť nedbajú na veci tých druhých. To že ťa to potom mrzí, že ti zničia obľúbenú bundu, alebo vyhodia peračník z okna na strechu im nevadí. Choré hlavy.

Ty sem aspoň patríš už len tak menej, ja žiaľ ešte stále "tak úplne" :/

Inak, som rada že má niekto Adama rád tak ako ja. A je sranda, že Syd, je tvoja menovkyňa :D

2 Sydney Sydney | Web | 16. listopadu 2014 v 12:57 | Reagovat

[1]: Ano. Ach Bože, byla jsem týrána mým sousedem, který mi ničil bundy, tašky, propisky, milované knihy. A reakce učitelek? "To víš, líbíš se mu." Hehm, opravdu vysoká inteligence. Jak jen se jim mohlo podařit získat titul?

Adam je skvělý, ten jeho humor.. :D Taky jsem se poměrně zasmála. "Jé, hele, tady se píše o mně!" :D

3 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 16. listopadu 2014 v 18:49 | Reagovat

Těší mě Sydney:)
souhlasím s tebou, že teďka jsou děti, čím dál tím víc horší, než kdysi dříve. Docela mi je tich dětí líto, že ve svém dětství řeší koupě nového ajfonu, a všeho vymakaného, místo toho, aby řešily, jak super mají autíčka. Svět se horší a lidé s ním. Ale jak říkáš, všechny nemůžu házet do jednoho pytle. Vím, že chci aby mé dítě mělo šťastné dětství a budu se o to snažit ze všech svých sil. i když se narodí do doby ajfonu a všeho luxusně technologického, já se ho budu snažit od toho držet, co nejdál. a věřím, že až bude větší a bude mít rozum, tak mi za to poděkuje :)

4 un. un. | Web | 23. listopadu 2014 v 0:19 | Reagovat

Mně je 12.. a určitě neškemrám o žádného ajfouna, protože v životě nepotřebuju mobil za 20 tisíc.. ale je pravda že hodně lidí v mém věku to dělá a já se za ně upřímně stydím..

5 Sydney Sydney | Web | 23. listopadu 2014 v 8:47 | Reagovat

[4]: Jak říkám, nemůžu házet všechny do jednoho pytle, protože se najdou i tací, kteří si vážnost situace uvědomují a dokážou se chovat normálně. Těší mne, že mezi ně patříš. :)

[3]: Taky se budu snažit držet své dítě od toho všeho co nejdál. Ale mám strach, že to nebude zrovna lehký úkol.

6 Iris V. Iris V. | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 13:33 | Reagovat

Souhlasím a vidím to stejně jako ty. Věta "nebreč, nebo ti k tomu dám důvod," mě upřímně vyděsila. Zní hrozně krutě. Je to, jako by tím někdo (v tomhle případě tedy maminka) naprosto srážela tvoje city. Děti prostě nebrečí nad světovou chudobou a podobnými vážnými problémy (teda většinou), ale kde bychom byli, kdybychom jim zakazovali zaplakat si kvůli odřenému kolenu nebo rozbité hračce, nebo prostě kvůli tomu, že jim někdo ubližuje...?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama